Karlovy Vary
1. výlet – 18. června 2026

Karlovy Vary vlakem (přestup v Chebu)
Narozeninový dárek pro Zdenku
Objevil jsem pohodlné cestování – vlakem. Vychlazeným, místo sezení za volantem v autě.
Nikdy jsem vlakem moc nejezdil, a tak jsem si na naše výlety nejen se Zdenkou, ale i s vámi ostatními pořídil IN Kartu 25.
Věřím, že se občas k nám přidáte. Nejen s holemi.
Cílem letošního léta je poznávání krásných míst České republiky a plnění si nejen svých přání – co a kde navštívit.
Stále pro vás připravuji zajímavá místa na Zážitkové výšlapy, ale také místa spojená s historií České republiky.
Letos zahraničí neplánujeme.
Nabízím vám pohled očima Honzy a samozřejmě i nezbytné fotografie.
První výlet jsme podnikli 18. června do Karlových Varů, vlakem s přestupem v Chebu.
Byl to narozeninový dárek pro Zdenku a zároveň můj první větší výlet po operaci šedého zákalu.
Neskutečné vedro.
Kolonádu všichni znáte. Já jsem letos objevil svoji „Ameriku“.
Že mají Karlovy Vary lanovku, jsem vůbec nevěděl, a tak jsme ji šli vyzkoušet na vrchol Diana.
Pokud ji využijete, doporučuji koupit si rovnou i zpáteční jízdenku. Vyjde levněji. My jsme šetřili a koupili si jen cestu nahoru.

Nahoře nás čekala krásná rozhledna se 150 schody nebo výtah pro nás starší.
Nádherné počasí a široký rozhled.
Můžete si zde zakoupit občerstvení nebo si jako správní výletníci vytáhnout svačinu z batohu.
Kdo mě zná, ví, že mě většinou potkáte jen s ledvinkou. Na celodenní výlet ale dělám výjimku. Pití, svačina, foťák i další potřebné věci se do ledvinky prostě nevejdou.

Před lanovkou jsme si prošli kolonádu, koupili lázeňské oplatky pro příbuzné a sedli si na lavičku. Tam jsem Zdence pustil narozeninovou písničku, kterou jsem pro ni složil pomocí SUNO. Pak jsme se nasvačili a vydali se vstříc dalším zážitkům.
Cestu zpět jsme šli pěšky dolů.
Podotýkám – bez holí.
A velmi nám chyběly.
Když už Honza prohlásí, že by se raději vrátil, tak to opravdu něco znamená.
Nechal jsem se přesvědčit a strmou cestu sešel. Občas jsem se viděl až dole pod svahem.
Byla to značená turistická trasa po vrstevnici, jen to převýšení... Nahoru by se šlo určitě lépe.
Někdo si představuje Karlovy Vary jen s kolonádou, ale já musím mít svůj adrenalin všude.
Najdu přírodu i tam, kde zdánlivě není.
A lanovka Diana?
Kdo mě zná, ví, že výšky jsou u mě TABU.
Ale vloni jsem byl poprvé na lanovce ve Vysokých Tatrách na Slovensku a kupodivu jsem se svého strachu zbavil.
Výlet se nám moc líbil a určitě se sem chceme vrátit.
Nestihli jsme všechno.
Třeba Muzeum Becherovky, odkud máme společnou fotografii.

Jen doporučuji koupit si vstupenky předem. Je o ně velký zájem a muzeum je kousek od vlakového i autobusového nádraží.
Jen na jednu důležitou věc jsem zapomněl.
Jak víte, holím si hlavu, a proto je ve slunečném počasí nutné mít nejen sluneční brýle, ale hlavně pokrývku hlavy.
Jakoukoli.
Pokud nechcete potom doma tři dny trpět s úpalem.
Mně to nepřipadalo důležité, ale později jsem toho litoval.
Doporučuji také přibalit si iontové tablety nebo iontový nápoj.
Pít, pít a zase pít.
To je v podobném počasí opravdu nutnost.
Domů jsme přijeli večer stejnou cestou.
Já jsem si přivezl nejen video z místa, kde se natáčel film Vrchní, prchni!, ale také spoustu fotografií, tak jak je mým zvykem.

Z důvodu tepla a dýchacích problémů, které někteří z vás také máte, jsem pro vás veřejně na svých stránkách připravil Pylový zpravodaj s doporučením, zda je vhodný den na výšlap a co si vzít s sebou.
Funguje nejen pro Plzeň a okolí, ale pro celou Českou republiku.
A kde jsem ho sehnal?
Nesehnal.
Vyrobil jsem ho přesně podle našich potřeb.
Takže máte i malou ochutnávku toho, co Honza dělá a čemu se věnuje.
Věřím, že si užíváte teplé dny, čas volna a pohyb tak, jak ho máte rádi.
Děkuji, že cestujete se mnou alespoň prostřednictvím fotografií. Pokud vám moje tipy udělají radost nebo pomohou při plánování vlastních výletů, budu jen rád.
Mějte se krásně.
Honza a Zdenka




