Malá ochutnávka z výšlapu Rotunda Svatého Petra a Pavla

Hradiště Hůrka se po násilném zániku bukoveckého hradiště stává na tři sta let centrem přemyslovské knížecí moci a správy pro západní provincii. První písemná zmínka o jeho existenci pochází  z kroniky Thietmara Merseburského a vztahuje se k roku 976, kdy pod hradem Plzní (iuxta Pilisini urbem) došlo k potupné porážce vojsk římského císaře Oty II. českým knížetem Boleslavem II. Další zpráva z roku 992 dokládá na hradišti přítomnost biskupa Vojtěcha. Význam hradiště dokládá nejen strategicky výhodná poloha na návrší nad řekou Úslavou na staré řezenské cestě, ale i jeho rozloha, z níž je dosud dobře patrné mohutné opevnění jeho areálu. A samozřejmě i rozsah sídlištní aglomerace v jeho nejbližším okolí, v níž nechyběly velmožské dvorce s vlastnickými kostely a kde nepochybně vládl čilý obchodní ruch. Na akropoli stál od druhé poloviny 11. století kostel sv. Vavřince se samostatně stojící zvonicí a v horním předhradí kostel sv. Kříže. Oba zmizely počátkem 19. století a jejich existenci připomínají jen odkryté základy. Nejvýznamnějším dokladem slavné minulosti hradiště je tak nejstarší dochovaná církevní památka západních Čech, rotunda sv. Petra a Pavla, situovaná v jihovýchodní části dolního předhradí.
/viz rotunda-hurka.cz/

video